Jaroslav Klápště byl a je solitérem české malby 2. pol. 20. století. Jeho dílo je pevně svázáno s rodným Podkrkonoším, ale odráží také tragický zánik starého Mostu.
Jaroslav Klápště se narodil roku 1923 v Záhoří u Semil. Po smrti svého otce žil u svých prarodičů v obci Čikvásky, během gymnaziálních let pak se svou matkou v Turnově. Bezprostředně po maturitě nastoupil na nucené práce na železnici. „Zde se setkal mimo jiné s mladým Bohumilem Hrabalem a také díky němu se rozhodl stát malířem“ upřesňuje Mgr. Lenka Patková. S koncem druhé světové války nastoupil na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze do ateliéru prof. Františka Tichého a později prof. Emila Filly. Po ukončení studií a vojenské služby se vrací Jaroslav Klápště do Turnova a na Čikvásky, kde maluje po celý zbytek života.
„Základními tématy tvorby Jaroslava Klápště se stala zátiší a krajinomalby. Zlomovou událostí v jeho výtvarném životě byla v polovině 70. let minulého století návštěva starého Mostu“ uvádí L. Patková. Město bylo tehdy předurčeno k zániku z důvodu důlní činnosti. Právě zde počaly jeho typické vířivé kompozice lidí, předmětů, bortících se domů a křivolakých linií. Kromě malby se J. Klápště intenzivně věnoval i grafice. Přímo mistrně využíval techniku suché jehly.
„Život J. Klápště rezonuje v jeho tvorbě a jeho tvorba pro něho byla životem. Ať jsou to jeho krajiny, těsně spjaté s rodným Pojizeřím, témata železničních mostů či mostecké výjevy plné témat boření, zániku, tragédie a záhuby. Ve všech tématech čerpá z osobních zkušeností, z vlastních děsů, křivd a nespravedlnosti, ale také lásky, úcty a něhy“ uzavírá kurátorka výstavy L. Patková.
Na výstavě jsou představeny jak olejomalby a tempery, tak jeho dílo grafické z různých časových období. Díla byla zapůjčena ze sbírek galerií, ale i od soukromých sběratelů.
Výstava „Jaroslav Klápště: Osamělý chodec“ je otevřena od 22. ledna do 28. února 2016 v zámecké galerii, a to denně mimo pondělí od 10 do 16 hodin.
RMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem