Život v rámci totalitních či autokrativních systémů je a ještě dlouho bude středem pozornosti mnoha vědních disciplín, od filozofie, sociologie až po psychologii či dějiny vědy a techniky. Ani muzea nezůstávají stranou. Naše muzeum zvolilo poněkud nezvyklý, ale o to vítanější přístup a připravilo na hlavní letní sezónu výstavu s názvem "Udělej si sám II."
Výstava je vlastně pokračováním výstavy stejného názvu, která se v našem muzeu konala v roce 2011. Hlavním tématem výstavy, jak už název napovídá, bylo a je představit domácí rukodělné produkty vyrobené na území dnešní České republiky v době omezené svobody, omezené demokracie, tedy i omezené výrobní produkce před rokem 1989. Kutilství samo o sobě je fenoménem, který je v odborné literatuře zmiňován jen zřídka a navíc velmi povrchně. Cílem výstavy také není podat kutilství vyčerpávajícím způsobem – tak vysoké cíle si neklademe – jde spíše o pokračování v úvodu do problematiky.
Předměty zastoupené na výstavě se etablují ze čtyř hlavních zdrojů – největší část předmětů je ve vlastnictví ing. Milana Říhy, který spravuje v Polné u Jihlavy Muzeum kutilství. Jedná se o výtvory, které měly nějakou užitnou hodnotu a souvisely s péčí o zahradu, domácnost, chatu či chalupu. Druhá část předmětů pochází ze sbírky o. s. Domácí umění, které se specializuje na budování sbírky předmětů spíše dekorativního charakteru. Třetím zdrojem bude sbírka z vlastnictví nedávno zesnulého Přemka Podlahy. Posledním a neméně významným zdrojem jsou samotní kutilové.
V rámci přípravy výstavy proběhla poměrně rozsáhlá kampaň, ve které byli vyzýváni kutilové z regionu Jičínska, ale potažmo celé republiky k tomu, aby zapůjčili předměty na výstavu. Jednou z velmi důležitých prvků při přípravě výstavy bylo tedy vtažení veřejnosti do její přípravy. Řekněme, že se jedná v rámci muzeologické terminologie o použití ekomuzejního či komunitárního principu. Je ještě několik výrazných momentů, které byly při samotné přípravě výstavy použity. Jedním z nich je hledání nového významu vystavených exponátů samotnými návštěvníky. V prostorách klenutého prostoru konírny valdštejnského paláce by návštěvník spíše hledal barokní umění než zahradní sekačku vyrobenou z vysavače. Prvotním momentem, se kterým i tvůrci výstavy počítali, je proto moment kontrastu prostoru a vystavených předmětů, do jisté míry tedy moment překvapení diváka. Dalším momentem je pokus o „překlopení“ vnímání návštěvníka, kdy věci, se kterými se ještě zcela běžně setkává ve svém životě, se stanou již předmětem muzejní reflexe. Ovšem neméně důležitým momentem je to, že návštěvníci si mohou prostě z výstavy odnést inspiraci. Stejně tak ale některé předměty svou vizuální bizarností připomínají spíše umělecká díla nejmodernějších umělců.
A nad tím vším se jakoby vznáší pocit bezmoci člověka období československé normalizace, který si věci, které se nedaly sehnat v obchodech, prostě musel vyrobit. Výstava se tedy pokouší být ztělesněním toho, čím se naše muzeum zabývá – tedy hrou v těch nejobecnějších souvislostech (hrou s vnímáním, hrou s principem muzejní reflexe). Můžete se o tom přesvědčit sami.
Výstava bude probíhat od 19. června do 27. září 2015 v zámecké galerii.