10 ksNejsem historik a nikdy jsem se jím necítil. Mé zvolení za předsedu Pekařovy společnosti byl hluboký omyl a také jsem se této funkce velmi rychle zbavil. Jsem jen sběratelem a jestliže je pravda, že sběratelství je určitá mozková porucha, jsem těžce nemocen.

Narodil jsem s v Sobotce 2.1. 1923 v krásném starém domě barokních tvarů čp.201, tehdy v Komenského, dnes Jičínské ulici. Při destrukci té krásné stavby našli zedníci na nejvyšším místě pod pozednicí krejcar Marie Terezie z r. 1760. Můj nejstarší známý předek po otci byl tesař Jan Samšiňák, který v 17. století prováděl složité tesařské práce na černínských stavbách. Moji předkové po mamince byli libošovičtí kameníci Havlíkové a Paříkové, pracující v lažanských lomech. Otec byl neobyčejně zdatný obchodník, ale jeho vztahy ke kultuře byly poněkud vlažné. Dal se však ovlivňovat maminkou, která měla značné kulturní zájmy: četla, hrála ochotnické divadlo, zpívala. Oba rodičové byli věrnými členy Sokola a tam se snad i seznámili.

K tělesné kultuře jsem měl vždycky daleko. Hledal jsem za vším nějaký účel a prostná či nářadí neměla pro mne žádnou náplň. Začal jsem sbírat. Nejprve pohledy s náměty z českých dějin. Mnoho jich u nás bylo z dědečkovy trafiky. Album se však náhle někde ztratilo. Podezíral jsem bratra, že je věnoval panu učiteli, on si občas takové vylepšení profilu dovoloval. A tak jsem přešel na přírodu. Herbář, brouci a pak mravenci! Při stěhování z domu 201 po mnoha letech se našlo album na půdě, ale už bylo pozdě. Na maturitním vysvědčení mám připsáno zvláštní uznání za úspěch v přírodních vědách. To bylo roku 1942. Vysoké školy se otevřely až v r. 1945. Dostal jsem se do dobré party kolem parasitologa prof. O. Jírovce. Po doktorátu v r. 1949 jsem využil praxe získané několikaletou péčí o sbírky soboteckého muzea na Humprechtě a stal jsem se vedoucím okresního muzea v Děčíně. Už během války jsem se začal zajímat o kulturní historii, zvláště o výtvarné umění. Byl jsem tam rád, ale různé politické tlaky způsobily, že jsem se vrátil do Prahy. Nejprve na entomologický a pak parasitologický ústav ČSAV.

Ve sběru papíru jsem v Děčíně našel knihu hraběte Vitzthuma o roztočích. Vitzthum byl vynikající znalec roztočů v celém rozsahu, jeho kniha má určitý styl, do něhož je nutno se vcítit, pak je velmi užitečná. Vitzthumova sbírka je uložena v muzeu v Mnichově – a já jsem později získal takovou důvěru, že mi byly jednotlivé preparáty půjčovány do Prahy. Při odchodu z Děčína jsem si odnesl roztoče, který způsobil dermatitidu pracovníkům jednoho závodu, byl to Ornithonyssus bacoti, první nález ve vnitrozemí Evropy a na sarančeti rudokřídlém v Jílovišti jsem hned nato zjistil parasitického roztoče Phanolophus nasica. Vzhledem k tomu, že to saranče patří k velkým hospodářským škůdcům v Rusku, přišel se na roztoče podívat prof. Bey-Bienko, který se tím sarančetem zabýval.

A tak jsem začal pracovat na roztočích. Začátky byly těžké, ale celkem se mi dařilo. Vznikly kontakty s cizinou, které mi pomáhaly přemáhat místní závistníky. Neměl jsem žádné politické ani jiné funkce, mohl jsem se věnovat jen práci. Náhoda mi přihrála mezinárodní spolupráci na výzkumu astmatu, řada dalších náhod zajímavé problémy. Nikdy jsem neváhal popadnout svého býčka za rohy, a to se mi vždycky vyplatilo.

Když jsem byl nucen opustit Akademii věd, vrátil jsem se ke svým koníčkům a skončil opět sběratelstvím. Opět náhoda mi nahrála možnost bydlení v Šolcově rodném statku v Sobotce, a to mi umožnilo pořádat výstavy výtvarného umění, kterých bylo kolem 300. Byla to i příležitost k seznámení s našimi nejvýznamnějšími výtvarníky od Maxe Švabinského až po Oldřicha Kulhánka. A při té příležitosti jsem shromáždil docela slušnou sbírku české grafiky. Své znalosti jsem získal nejen z knih, ale i stykem s chytrými lidmi, jako např. V.V. Štech, František Dvořák, byl jsem i dlouholetým přítelem četných malířů.

Ve skloubení znalostí z historie, výtvarného umění a fotografie jsem našel mnoho themat a příležitostí k další, dosud trvající publikační činnosti.

Karel Samšiňák

 

Program

Stálá expozice muzea uzavřena!

Muzeum | Muzeum
Stálá expozice muzea uzavřena!
Vážení návštěvníci, stálá expozice Regionálního muzea a galerie v Jičíně je od 15. 10. 2023...

Petr Raška: Pod hvězdnými asfodely

Výstava | Zámecká galerie
VÝSTAVA 7. 4. – 12. 5. 2024
Jičínské muzeum vás zve na jarní výtvarnou výstavu s názvem Pod hvězdnými asfodely. Malíř Petr...

Martin jabůrek: Téma smrti v díle Josefa Váchala

Přednáška | Fara v Robousích
PŘEDNÁŠKA 19. 4. 2024 od 17 hodin
Jičínské muzeu vás zve na přednášku Martina Jabůrka s názvem Téma smrti v díle Josefa Váchala v...

Výběrové řízení na pozici muzejní pedagog/pedagožka – edukátor/edukátorka

Muzeum | Muzeum
Výběrové řízení – muzejní pedagog/pedagožka
Regionální muzeum a galerie v Jičíně vypisuje výběrové řízení na pozici Muzejní pedagog/pedagožka –...

Hurá, muzeum! 1/2024

Muzeum | Muzeum
Čtvrtletník Hurá, muzeum! 1/2024
Vyšlo nové číslo muzejního čtvrtletníku Hurá, muzeum! Zimní číslo je k dostání na pokladně...

Co se tady vlastně našlo? A můžu to vidět? 2023

Výstava | Muzejní nádvoří
VÝSTAVA 6. 1. – 30. 4. 2024
Stejně jako v minulých letech jsme i nyní pro vás připravili archeologickou výstavu s názvem Co se...

Modernizace Regionálního muzea a galerie v Jičíně

Muzeum | Muzeum
Modernizace Regionálního muzea a galerie
Předmětem projektu je revitalizace a posílení odborné infrastruktury a odborného vybavení...

Jičínské muzeum vydalo komiks pro malé i velké

Muzeum | Muzeum
Komiks: Jičín v dějinách a plno otazníků
Po více než třech letech práce Regionální muzeum a galerie v Jičíně vydalo těsně před vánocemi...

Výstava Bohové a hrdinové z pozdní doby bronzové na Jičínsku ve virtuálním světě

Výstava | Muzeum
Virtuální prohlídka výstavy Bohové a hrdinové...
Už se Vám stýská po právě ukončené výstavě Bohové a hrdinové z konce doby bronzové na Jičínsku? Pokud...

Muzejní noviny – Liběšice

Muzeum | Muzeum
Nové Muzejní noviny
Právě vyšlo nové číslo Muzejních novin, tentokrát věnovaných obci Liběšice. Muzejní noviny si...

Jičínsko na historických pohlednicích

Muzeum | Muzeum
PUBLIKACE
Na konci roku 2020 vydalo jičínské muzeum novou publikaci Jičínsko na historických pohlednicích ze...

Stálá expozice muzea uzavřena

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
Stálá expozice muzea uzavřena!
Stálá expozice muzea z důvodu rekonstrukce uzavřena.

Otevírací doba

Muzeum

Stálá expozice muzea
z důvodu kompletní
rekonstrukce uzavřena.
Galerie

září–červen
út–ne 10–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

červenec a srpen
po–ne 10–18

Vstupné

Muzeum
Rodina (2 dospělí + děti)..........150 Kč
Dospělí .................................. 80 Kč
Studenti .................. .............. 40 Kč
Senioři od 65 let .......................zdarma
Děti do 10 let .......................... zdarma
Hromadné vstupné................... 40 Kč/os. (-10%)
AMG, NPÚ.............................. zdarma
Hromadné vstupné
pro mateřské školy...................  5 Kč, doprovod zdarma

Galerie
Rodina (2 dospělí + 2–3 děti)....100 Kč
Dospělí ..................................... 45 Kč
Studenti .................................... 20 Kč
Senioři od 65 let .........................zdarma
Děti do 10 let............................. zdarma

Pro občany Ukrajiny vstupné do muzea i galerie zdarma po prokázání totožnosti.




Kontakt

Regionální muzeum
a galerie v Jičíně
Muzeum hry

Valdštejnovo náměstí 1
506 01 Jičín
+420 493 532 204
IČO: 00084549
Datová schránka: d6qk7g3
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.muzeumhry.cz

Edukační centrum fara Robousy
Robousy 70
objednávání školních skupin
tel. +420 720 056 430

 

zonerama youtube

krajicomRMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem
Copyright © 2014 Regionální muzeum a galerie v Jičíně – muzeum hry.
Všechna práva vyhrazena.