Archeologický výzkum tvrze v Samšině

V souvislosti s rekonstrukcí někdejší tvrze č. p. 1 v Samšině probíhá na místě takřka po celý letošní rok s přestávkami záchranný archeologický výzkum pod patronací Regionálního muzea a galerie v Jičíně. Jádrem obce Samšina, která se poprvé připomíná r. 1352, je kostel sv. Václava položený v horní části nad okolní terén vyvýšené ostrožny. Tvrz zaujala místo cca 70 m jižně od kostela.

První zmínka o tvrzi se váže k Janovi či Ješkovi ze Samšiny z roku 1359–1361, v průběhu 14 a počátku 15. st. se na tvrzi vystřídalo více majitelů, poté se písemné prameny o Samšině odmlčují až do r. 1505, kdy se dozvídáme, že Hanuš ze Samšiny vypravil do války proti Šlikům vůz a čtyři pěší bojovníky. Z dalších pánů na tvrzi uveďme alespoň Abrahama Gerštorfova z Malšvic, který je se ženou Annou pohřben v samšinském kostele, nakrátko tvrz později získal i Albrecht z Valdštejna. V pohnutých letech třicetileté války, byla Samšina mezi léty 1631 až 1648 několikrát vypleněna při vpádech švédských posádek z Hrubé Skály a Grabštejna. V roce 1643 je tak tvrz a statek v Samšině „velmi zruinirovaný“ prodán Fridrichovi Karlu Hubkovi z Hennerstorfu, který se snažil tvrz opravit a samšinskému kostelu věnoval velký zvon. Později se na Samšině objevuje Jindřich Leveneur, rytíř von Grünwall, který byl císařským tajným radou, soudcem a který se vyznamenal v bitvách s Turky u Harkáně, Ostřihomi a Moháče, odkud dokonce přivedl na Samšinu tři zajaté Turky. Ještě před rytířovou smrtí přechází tvrz roku 1709 do majetku hraběte Františka Josefa Šlika z Holiče. Ten roku 1739 odevzdal faráři k obývání tvrz „na polo pobořenou“ a následujícího roku je zde zřízena fara. Při přestavbě na faru víme, že bylo sneseno zchátralé první patro a zůstala tak jen přízemní obdélníková budova, krytá valbovou střechou. Z původní tvrze tak měly být dochovány pouze tři valené klenuté sklepy a část obvodového zdiva s renesančním vstupním portálem. Fara zde fungovala do roku 1950 a poté byla až do roku 2004 využívána jako JZD.
Tolik velice v krátkosti o tom, co bylo obecně známo o vývoji samšinské tvrze. Před zahájením rekonstrukce zde tak byla k vidění jen obdélníková budova s přízemím o 8 místnostech, vstupem na půdu a vstupem do 3 sklepů situovaných pod západní polovinou budovy. Na to, že zde měla stávat velká kamenná tvrz s mnoha místnostmi, tak kromě zmíněných sklepů, kde byly druhotně použity pozdně gotické vstupní portály, nejprve nic přímo neukazovalo (viz obr. č. 1).

Díky přístupu nového majitele proběhl na začátku letošního roku nejprve stavebně-historický průzkum, který dodal další podstatné informace o možné původní podobě tvrze. Ten identifikoval, že nejstarší dochované části přízemí pocházejí s největší pravděpodobností z poslední čtvrtiny 16. století. Dendrochronologický průzkum pak ukázal na data 1575–1597 u dubových trámů do dnešního podkroví, které byly ale pravděpodobně druhotně použity ze starší fáze tvrze. Důležité informace byly získány z farní knihy, která byla sepsaná po finální stavební úpravě tvrze na faru v roce 1827 a která uvádí podstatné informace o nedochovaných částech tvrze. Dále se v knize o tvrzi ještě v průběhu 18. století hovoří jako o „starém rytířském hradu“.

Archeologický výzkum zatím přináší stále nové poznatky o možných stavebních fázích tvrze. Nejprve při odtěžování zásypů v místnostech za hlavním vchodem byly v hloubce 2,5 m identifikovány znovu objevené suterénní prostory tvrze s dochovaným vstupním portálem do východní části tvrze a sklepů v západní části, okno do jižního průčelí a topeniště na způsob černé kuchyně či krbu (viz obr. č. 2). Byla zde identifikována pochozí úroveň z horizontu 14 a 15. století, tedy z doby, která spadá do nejstarších písemných zmínek o existenci tvrze. Dále zde byla odkryta jáma s dřevěným roubením vymazaným jílem, která pravděpodobně sloužila jako chladící zařízení, prameny hovoří i o tom, že se v této místnosti vařilo pivo.

Sondy položené vně tvrze zjistily mnoho kamenných konstrukcí včetně neznámého sklepa s valenou klenbou, který byl propojen s již známými sklepy pod tvrzí, dále byly nalezeny relikty jak východního, tak i západního křídla tvrze, a i požárové horizonty, které můžeme předběžně vztáhnout k období Třicetileté války, kdy byla tvrz několikrát vypleněna (viz obr. č. 4). Největší překvapení ovšem přinesla sonda na západní straně tvrze, kde nad hranou svahu padajícího strmě k potoku Žehrovka, byly identifikovány dvě fáze valového opevnění dřevohlinité konstrukce, které dle doprovodného materiálu spadá do vrcholného 13. století. Tato fortifikační linie je tak skoro o 100 let starší, než jsou první zmínky o Samšině jako takové.

Je zřetelné, že více než 700 let historie tvrze v Samšině se do její hmoty a okolního terénu výrazně propsalo. Vidíme zde tak mnoho různých kamenných konstrukcí, o kterých z velké části nemáme žádné informace z písemných pramenů. Tvrz tedy měla podstatně dynamičtější vývoj, než jsme předpokládali. Archeologický výzkum ještě není ukončen a je evidentní, že mnoho otázek o podobě a fungování tvrze tak stále ještě čeká na vyřešení. O dalších výsledcích bude naše muzeum určitě v příštím roce dále informovat.

                                                                                                                                              Jiří Unger