Není poklad jako poklad

Na začátku tohoto roku byl v oblasti Prachovských skal nalezen obsáhlý soubor sedmi bronzových předmětů – čtyř kruhů, dvou náramků a jedné faléry. Pohotový nálezce nám okamžitě tento „poklad“ přinesl do muzea, kde byl předán na konzervátorské oddělení a po očištění zapsán do naší archeologické sbírky.

Takový nález v archeologii považujeme za depot. Jde o úmyslně shromážděné a uschované předměty, které se nám ve svém původním místě uložení dochovaly dodnes. To však ne vždy bylo úmyslem toho, kdo je na to, či ono místo uložil. Existují depoty strachu (tzv. Angstdepoten), kdy se majitelé snažili svůj majetek ochránit před nepřáteli, lupiči v době nebezpečí. Takovými soubory jsou například mincovní depoty, které si jejich původní majitel bohužel již nevyzvedl. Za opak depotů strachu můžeme považovat depoty votivní, které nebyly určeny k pozdějšímu vyzvednutí. Pod tímto termínem si můžeme představit předmět nebo předměty uložené s cílem obětování přírodním silám či božstvu pro naklonění jejich vůle. Mezi další typy depotů patří například depoty surovinové, které sloužily jako nashromáždění suroviny (například kovu) k budoucímu zpracování nebo směně. Navíc obchodní, surovinové a výrobní depoty vypovídají o otázkách ekonomických a existenci a fungování směny. Proto jsou pro nás velmi důležité také nálezové okolnosti.

Při předání byly všechny předměty pokryty hlínou a na pár místech docházelo i k odlupování tenkých vrstviček kovu, které byly narušeny korozními produkty. Předměty byly šetrně ošetřeny v konzervátorské dílně – předměty byly nejdříve máčeny v destilované vodě a poté z nich byly kartáčkem či skalpelem odstraněny nečistoty. Takto očištěné předměty se následně desalinovaly a stabilizovaly v chemickém roztoku, aby nedocházelo k dalším korozním procesům. Po očištění se naplno objevila rytá výzdoba na všech předmětech, kromě faléry (viz obr.).

Z archeologického hlediska jsou pro nás depoty velmi důležitým pramenem poznání. Jedná se totiž o tzv. uzavřený nálezový celek. Tedy všechny předměty ze souboru byly uloženy ve stejný okamžik, to znamená, že pokud se mezi nimi vyskytují typologicky či chronologicky odlišné varianty artefaktů, ten obecně nejmladší datuje vznik depotu. Na katastrálním území Dašic (okr. Pardubice) byl nalezen depot s podobným složením artefaktů – masivní kruhové nápažníky, náramky a terčovité nášivky (faléry). Soubor je sice početnější, ale obsahuje předměty stejně zdobené i tvarované datované do přelomu střední a mladší doby bronzové (1300–1200 př. n. l.).

Zajímavé je, že ve střední době bronzové (mohylová kultura) nejsou ve východních Čechách (stejně jako v celé střední Evropě) depoty tak časté v porovnání s předchozím starobronzovým obdobím a pozdějším obdobím popelnicových polí. Otázkou ale zůstává, co tento pokles způsobilo. V posledních letech se u nás na Jičínsku díky spolupráci s amatérskými hledači kovů nálezy depotů objevují častěji. Mezi další nedávno nalezené depoty patří například soubor tří masivních bronzových náramků, zdobených rytými šrafovanými trojúhelníky a liniemi, nebo skupina různorodých nástrojů, mezi které patří nůž, dvě sekery (se srdčitým schůdkem a se schůdkem) a kopí s tulejkou. Zajímavostí je, že dýka s litou rukojetí, která byla také součástí tohoto depotu, je starší než všechny ostatní předměty, proto možná do celkového souboru nepatří.

                                                                                                                    Dominika Schmidtová