Oddělení etnologie

Zaměření na lidovou kulturu a její jednotlivá témata, jako jsou např. lidové stavitelství, lidový oděv, lidová strava ad., je spojeno s jičínským muzeem od prvopočátku. V dřívějších dobách byly součástí tzv. starožitností zachycujících život našich předků. První sbírkotvornou činnost vykazoval již od 60. let 19. století Muzejní spolek. Velkým přínosem pro vytvoření národopisných sbírek však byla sbírková akce spojená s pořádáním Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895 (NVČ). Myšlenka všeslovanské výstavy vznikla na popud Jubilejní výstavy v roce 1891 a původně se měla konat v roce 1893, nakonec bylo otevření posunuto až o dva roky později. Podobně jako v jiných krajinských městech byl v Jičíně ustaven roku 1892 odbor NVČ pro okres jičínský, za předsedu byl na ustavující schůzi zvolen J. Haratický. Současně s tím byl odstartován soustředěný sběr a také vystavovatelská činnost. Jičínsko se prezentovalo na NVČ jednak vystavenými předměty, ale také samostatným Jičínským dnem, kterým byla sobota 22. června 1895. Nový Muzejní spolek v Jičíně se ustavil 15. září 1895 především vlivem Ferdinanda Menčíka. Předměty z Národopisné výstavy se staly základem muzejních sbírek, které přešly z vlastnictví Národopisného odboru na Krajinské muzeum. Roku 1896 získalo muzeum prostory v novostavbě Obecní spořitelny a byla instalována stálá expozice.

O rozšíření národopisných sbírek se zasloužil především prof. Jiří Trejbal (1901 – 1985), středoškolský učitel, dlouholetý správce národopisného oddělení jičínského muzea a oddaný vlastivědný pracovník. Nedlouho po svém příchodu do Jičína se Jiří Trejbal zapojil do vlastivědné práce v tehdy ještě soukromém muzejním spolku. Od roku 1939 byl jmenován členem výboru, od roku 1950, kdy došlo k předání sbírek a muzeum se stalo městským s působností pro celý okres, se Jiří Trejbal stal správcem národopisného oddělení. Za jeho působení byly sbírky obohaceny o mnoho předmětů souvisejících se způsobem života venkovského obyvatelstva (zemědělské nářadí, kuchyňské náčiní, lidový nábytek, oděvy). Věnoval se terénnímu výzkumu lidové architektury, zachytil nápisy a datace na záklopových deskách, věnoval se zpracování ovoce v sušárnách ad. Od 40. let také aktivně fotografoval. Profesor Jiří Trejbal byl uznávaným spolupracovníkem vědeckých institucí, např. Ústavu pro etnografii a folkloristiku ČSAV v Praze, Zemědělského muzea v Praze, a také od roku 1963 členem Národopisné společnosti československé při ČSAV, která jej v roce 1981 jmenovala svým čestným členem.

V současné době je náplní oddělení etnologie správa a doplňování sbírkových fondů etnologie, lidového výtvarného umění, uměleckého řemesla a užitého umění, ale také řada aktivit spojených s výzkumnou činností a s prací v terénu, zaměřených na dokumentaci jevů tradiční lidové kultury v regionu, k jejímž projevům patří také tradiční zvykoslovné projevy – masopustní obchůzky, Velikonoce, Vánoce, posvícení, poutě ad. Jedním z velkých projektů navazujících na předchozí dílčí výzkumy je dokumentace současného stavu lidové architektury v regionu Jičínska, jejíž závěry jsou využívány nejen při vydávání Muzejních novin. Oddělení spravuje také sbírky starého umění, které obsahují umělecká díla z doby pozdního manýrismu, baroka, 19. a 20. století. Ve sbírce jsou zahrnuty také práce lidové a pololidové. Sbírkové fondy oddělení jsou hojně využity ve stálé expozici muzea, při mezioborových a vlastních výstavách i pro zápůjčky do jiných institucí místních, z celé republiky i zahraničí. Na oddělení se hojně obracejí badatelé. Nemalý je také podíl na aktivitách pro školy a veřejnost (vánoční a velikonoční dílny, JMP ad.). Zástupce oddělení je členem Odborné komise pro tradiční lidovou kulturu Královéhradeckého kraje, která je zapojena do programu Účinnější péče o tradiční lidovou kulturu v Královéhradeckém kraji i České republice.