Podsbírka: militárie a hodiny
Rozměry: celková d = 1200 mm, čepel d = 910 mm, čepel š = 84/71 mm, záštita = 400 mm, jílec = 220 mm, hlavice = 58/50 mm; čepel s nápisem a výzdobou
Datace: 16. století
Ve sbírkách jičínského muzea se dochoval popravčí meč o celkové délce 120 cm a datovaný pravděpodobně do 16. století. Poměrně masivní meč má rovnou širokou čepel zužující se postupně k otupenému hrotu. Je řazen k ranému typu popravčích mečů, kdy měl tento typ ještě podobu mečů bojových, bez výzdoby klasickými motivy výkonu spravedlnosti (šibenice, lámací kolo, okovy, nápisy jako určité sdělení ubohým hříšníkům). Po obou stranách čepele se táhnou tři úzké žlábky, jejichž třetinu délky překrývá ornamentální rytina. Dlouhý dřevěný jílec potažený černou kůží a obtočený stáčeným drátem od záštity po hlavici je uzpůsobený pro úchyt oběma rukama. Hlavice jílce má tvar zploštělé koule zdobené bohatou plastickou profilací a je zakončená kuličkou, v níž je roznýtovaný řap. Poměrně dlouhá příčná záštita neplní u těchto mečů funkci ochrany ruky. K ramenům záštity na koncích rozšířeným a po celém povrchu zdobeným stáčeným plastickým dekorem jsou připojené záštitné oblouky vyztužené příčkami ve tvaru V. Popravčí meče, na rozdíl od „bojových“, mívaly čepele slabší, pružnější a ke hrotu pádnější.
Důvod výběru předmětu kurátorem sbírky:
Meč je jedinečným historickým dokladem o jičínském útrpném právu, podobně jako druhý meč. Vynikající je také jeho ztvárnění.