Opis Mattioliho herbáře

Podsbírka: Staré tisky
Datum vzniku: 1739-1740
Datum zapsání: 1975
Způsob nabytí: starý fond muzea

Jednou z nejvýznamnějších, ale také nejznámějších botanických knih 16. století je Mattioliho herbář, jehož autorem je italský lékař a botanik Pietro Andrea Mattioli (1501-1577). Herbář vznikl původně jako komentář k dílu antického lékaře Pedacia Dioskúrida z Anazarby, jehož dílo De materia medica Mattioli překládal, a poprvé byl vydán v italštině v roce 1544. V roce 1554 vyšlo v Benátkách latinské, rozšířené vydání. Mattioli herbář neustále s každým novým vydáním doplňoval.

V roce 1554 přichází Mattioli do Prahy jako osobní lékař arciknížete Ferdinanda Tyrolského, českého místodržícího a téměř okamžitě začíná připravovat spolu z pražským tiskařem Jiřím Melantrichem z Aventinu české vydání svého herbáře. Po letech pečlivých příprav konečně v roce 1562 vychází Mattioliho herbář v českém jazyce, přeložený humanistou Tadeášem Hájkem z Hájku.
Tím, že byl herbář tištěn v národních jazycích a ne pouze v latině, jak bylo u podobných spisů té doby zvykem, stala se z něho praktická příručka pro léčení a dokonce i pro vaření v mnoha měšťanských domácnostech. Herbář byl oblíben také pro své popisy exotických rostlin a stromů.

Ve sbírce jičínského muzea se nenachází přímo originál Melantrichova tisku Mattioliho herbáře z roku 1562, ale jeho rukopisný opis, vázaný v původní prkénkové vazbě, potažené poškozenou hnědou kůží. Tento nádherný opis je ilustrován kolorovanými akvarely s nákresy květin. V úvodu se nacházejí lavírované perokresby znaku a podobizny P. A. Mattioliho, podobizna Tadeáše Hájka z Hájku, znak Starého Města Pražského a 28 znaků českých pánů. První řádek u jednotlivých popisů rostlin je psán červeně, zeleně, modře a žlutě. Kolorované iniciály názvu rostlin jsou zalomené do 4 řádků či umístěné ve volném prostoru a často zdobené ptáčky. Na poslední popsané straně je vepsáno sdělení autora opisu v tomto znění: „Anno Domini 1739 dne 15 Iuli Začzal sem Psaty, a dokonal sem SPomocy Boži zas wletu 1740 Dne 11 Martzi […] Bud gmeno Panie Pochwaleno až Na wěky amen.“ Jméno písaře za datem bylo bohužel vymazáno.

Jakým způsobem se opis Mattioliho herbáře dostal do sbírky Regionálního muzea a galerie v Jičíně není bohužel známo. V knize je otištěno razítko s textem Musejní spolek v Jičíně a k vazbě je připevněna kartička s červeným okrajem a červeným předtištěným textem „Museum Jičínské Číslo a perem doplněno inventární číslo 26. Mattioliho herbář z r. 1562. Na vnitřní straně vazby se nachází razítko s textem Okresní muzeum Jičín Knihovna s ručně vepsaným přírůstkovým číslem a signaturou.  Opis Mattioliho herbáře byl zapsán do přírůstkové knihy muzea až 30. října 1975. Žádný ze stručných popisů tohoto sbírkové předmětu, který máme k dispozici, neuvádí, že nejde o originální tisk, ale pouze o opis téměř o 200 let starší. Dokonce i záznam v Knihopisu českých a slovenských tisků uvádí, že jde o tisk Mattioliho herbáře z roku 1562. Jako místo uložení je v něm však uvedeno reálné gymnázium v Jičíně, a proto se lze pouze domnívat, že by mohlo jít o stejný svazek, jaký je dnes uložen v jičínském muzeu.

Důvod výběru předmětu kurátorem sbírky:
Opis Mattioliho herbáře je úžasná práce, hlavně díky četným nádherným akvarelům a kolorovaným iniciálám. Nejzajímavější však na tomto sbírkovém předmětu jsou tajemství s ním spojená – záhadný autor i neznámá cesta, kterou rukopis doputoval až do jičínského muzea.