Archeologové nalezli žárové hroby pod jičínskou nemocnicí

Na konci roku 2019 byly započaty před jičínskou nemocnicí stavební úpravy a přípravy terénu pro stavbu nového vstupu a lékárny. Dle zákona o státní památkové péči bylo pracovníkům našeho muzea umožněno provést archeologický dohled při hloubení základových žlabů pro budoucí stavbu a i v nepříznivých deštivých podmínkách se nám podařilo zachytit na profilech výkopu stopy lidské aktivity. V jihozápadním rohu nemocničního areálu byla kromě sídlištních jam z období prvních zemědělců potvrzena také přítomnost žárového pohřebiště z přelomu pozdní doby bronzové a rané doby železné. V té době platil striktní pohřební ritus, kdy do mělké jámy byla vložena keramická urna, které říkáme popelnice. Ta byla naplněna popelem s drobnými nespálenými kůstkami zemřelého a překrytá další nádobou mísovitého tvaru či kamenem. Velmi často hrobový celek obsahoval přidané nádoby, ojediněle kovové milodary jako šperky. Ve výjimečně bohatých hrobech se počet nádob mohl dostat až k desítkám kusů, nicméně kontexty v Jičíně patří svou náplní k těm běžně se vyskytujícím.

První zaznamenaný žárový hrob byl částečně porušen stavbou, nicméně velkou část se nám podařilo zdokumentovat. Do hrobové jámy bylo vloženo několik kusů nádob, které se bohužel post-depozičními procesy nedochovaly v původním stavu a byly snad tlakem zeminy stlačeny do jedné vrstvy. Přesný počet nádob v tomto kontextu, nám ukáže až laboratorní zpracování, při kterém budou jednotlivé střípky zpětně slepovány do původní podoby. Další ze čtyř nalezených hrobů byl odebrán tzv. in-situ, což znamená, že do provizorní laboratoře byl převezen blok zeminy s celým hrobem a teprve poté došlo k jeho pečlivé preparaci a dokumentaci. V tomto hrobě bylo zaznamenáno devět nádob v téměř kompletním stavu. Hrob obsahoval pouze keramické milodary, z toho největší nádoba (typu okřín) s popelem zemřelého byla překryta mísovitou nádobou. Ležela na boku, což může znamenat i pozdější lidský zásah do hrobového kontextu. Zbylé dva hroby byly bohužel značně poničeny a dochovaly se nám jen fragmenty nádob.

Pohřebiště z doby popelnicových polí v areálu nemocnice zaznamenal již archeolog Jan Filip v 19. století, ten jej datoval do konce doby bronzové, tedy začátků slezskoplatěnické kultury. Je tedy možné předpokládat, že výše zmíněné hroby byly součástí téhož pohřebiště, které mohlo v minulosti čítat až stovky hrobů. Podobně datované pohřebiště lidu popelnicových polí bylo nalezeno např. v Ostroměři, Kopidlně, Pařezské Lhotě nebo Dobré Vodě. Vyhodnocení jičínského materiálu však archeology stále čeká, protože samotný archeologický výzkum v místě budoucího nového vjezdu do nemocnice ještě neskončil.
                                                                                                                         Dominika Schmidtová