Hromadný nález pražských grošů u Dřevěnice

Nálezy mincí vzbuzují u veřejnosti vždy pozornost. Při vyřknutí jednoduché věty „nalezl jsem poklad“, můžeme u posluchačů zaznamenat zatajení dechu nebo mírné rozšíření zorniček. Tyto symptomy doprovází nepředstíraný údiv a zájem o téma. Hromadné nálezy mincí neboli depoty či poklady zajímají také novináře a redaktory různých médií, kteří moc dobře vědí, že konečně zaujmou své čtenáře, posluchače či diváky.

       Po dlouhé době jsme zaznamenali hromadný nález mincí také na Jičínsku. V neděli odpoledne 24. února nalezl pan XY z Vrchlabí téměř 600 pražských grošů nedaleko obce Dřevěnice, respektive nedaleko křižovatky Na Špici. Bez dlouhého přemýšlení vyhledal kontakt na archeologa našeho muzea a nález oznámil. Tuto okolnost považuji za mnohem vzácnější úkaz, než jsou nálezy pokladů nejenom na Jičínsku. Ačkoliv byla neděle, bylo potřeba zareagovat. Sestavili jsme tým spolupracovníků a místo nálezu jsme zaměřili a provedli první dohledávku pomocí detektoru kovů. Další dohledávka v širším okolí nálezu následovala v dalších dnech. Bylo také třeba rozměřit a otevřít archeologickou sondu, tak abychom identifikovali výkop a schránku, v které byly mince uloženy.

Po zběžném posouzení mincí bylo zřejmé, že se jedná o bezmála deset kop stříbrných pražských grošů ze 14. a počátku 15. století. Líc mincí zobrazuje českou královskou korunu a dvojitý opis, na vnitřním opisu lze rozpoznat jméno WENCEZLAVS TERCIVS (Václav IV). Rub mincí zobrazuje kromě opisu GROSSI PRAGENSES českého lva. U opotřebovaných mincí není tento úkol zdaleka tak jednoduchý, jak by se mohlo zdá. Požádali jsme tedy o odborné vyhodnocení numismatika PhDr. Vojtěcha Brádleho. Jeho zkušenosti mu dovolují rozlišit groše podle několika nebo dokonce jen jednoho písmena na opisu. Podařilo se mu tak rozpoznat 6 grošů s opisem KAROLVS PRIMVS (Karel IV).

Nejvíce ražeb je z období vlády Václava IV. (1378–1419), celkem 569 kusů. 6 kusů patří období panování Karla IV. (1346–1378). Nejistě bylo rozlišeno 24 kusů, pravděpodobně se ale jedná o ražby prvně jmenovaného panovníka. Celkem se tedy našlo 599 kusů, což je ve středověkých jednotkách téměř 10 kop. Vyvstává otázka, zdali se nejednalo o přesně odpočítanou částku.

Drobný zbytek textilie, který se zachoval v korozivní vrstvičce jedné z mincí, dokládá, že hotovost byla ukryta v textilním váčku. Pečlivým odkryvem archeologické sondy bylo zjištěno, že se mince nacházely maximálně 30 cm pod současným povrchem a působením kořenů a zvěře se jejich část dostala až na povrch. Keramické střepy nádoby nalezeny nebyly. Zdá se, že úkryt byl původně označen čedičovým kamenem, který byl nalezen v hrabance v těsné blízkosti hlavní koncentrace mincí. Tuto domněnku podporuje fakt, že okolní terén je velice chudý na výskyt kamenů.

Ukrytí této značené hotovosti lze obecně spojit s neklidnou dobou na konci vlády Václava IV. nebo spíše v následných husitských válkách. Také složení souboru mincí je typické pro uvedené období.

Nejčastější otázka ze stran veřejnosti zní „co se za to dalo tehdy koupit“. Na takovou otázku není jednoduchá odpověď z mnoha důvodů. Vojtěch Brádle uvedl, že se jednalo o větší sumu. Pro srovnání: nové boty v té době stály dva až čtyři groše, podkova na koně půl groše a slepice jeden groš. Za celou sumu se dalo pořídit menší stádo dobytka. Hotovost mohla patřit například bohatému sedlákovi, který si ji už nestihl vyzvednout.

Podrobné numismatické vyhodnocení nálezu a jeho uvedení do sídelně historických souvislostí nás nebo další badatele teprve čeká.

                                                                                                                       Radek Novák