Asi půl kilometru východně od vsi Slatiny na Jičínsku leží zemědělský areál Slatinky. Zde v těsné blízkosti bioplynové stanice započala loni na podzim dostavba střediska živočišné výroby. Rozsáhlé staveniště postupně prozrazovalo historii této pozoruhodné lokality na mírném svahu nad říčkou Cidlinou.
K četným pracovním povinnostem jičínských muzejních archeologů tak přibyly další pozoruhodné starosti. Nejstarší mimořádně vzácné nálezy dokládají přítomnost lovců z období mladého paleolitu (starší doba kamenná), dále pohřebiště ze sklonku eneolitu (pozdní doba kamenná), sídliště z doby halštatské (starší doba železná) a doby laténské (mladší doba železná). Každá skupina těchto nálezů je mimořádně zajímavá a obsahuje pozoruhodné nálezy. Následující řádky čtenáře seznámí pouze s pozůstatky hrobů z eneolitu, které většinou připisujeme kultuře se zvoncovitými poháry.
Celkem jsme zjistili 6 kostrových hrobů. Kosterní pozůstatky byly spíše špatně zachovalé, výjimkou jsou lépe zachovalé hroby označené č. 527 a 529. První odkrytý hrob č. 513 (obr. 1) obsahoval bohatou pohřební výbavu zemřelého, ale kosti se až na několik zubů a fragmentů lebky nezachovaly. Pozůstalí vložili pohřbené ženě k nohám keramickou mísu (č. 1), přeslen (č. 5) a džbánek (č. 2), za zády měla konvici a přibližně u pasu pazourkovou srpovou čepelku. A proč si myslíme, že se jedná o ženu? Několik fragmentů zubu dokládá polohu těla zemřelé. Tělo bylo vzhledem k velikosti hrobové jámy ve skrčené poloze, orientované hlavou k jihu a nohama k severu. Lidé kultury se zvoncovitými poháry pohřbívali takto právě ženy, muže naopak. Čili: ženy na pravém boku, hlavou k jihu - nohama k severu a pohledem směřujícím k východu; muži na levém boku, hlavou k severu - nohama k jihu a pohledem směřujícím taktéž k východu. Mrtví vždy hledí k východu.
O něco lépe byly zachovány kosti v sousedním hrobě č. 514 (obr. 2). Zde byla zachovalá lebka, fragmenty kostí horních a dolních končetin. Poloha zemřelého prozrazuje, že se jednalo o muže, kterému pozůstalí vložili do hrobu mísu (č. 1) a džbánek (č. 2). Zajímavý je také fakt, že tento hrob ležel v ose, jen asi 2 m severně od předešlého hrobu č. 513.
Téměř kompletní kostra se zachovala v hrobě označeném č. 527 (obr. 3). Zde bylo tělo opět ve skrčené poloze položeno na pravý bok, hlavou k jihu. V klínu mezi stehenními kostmi a kostmi bérců byla nalezena mísa a uvnitř ještě džbánek. Dle polohy těla usuzujeme, že se jednalo o ženu. Nedaleko, opět v ose hrobu, byl zjištěn hrob č. 529 (obr. 4) s dobře zachovalou kostrou, který přisuzujeme opět ženě. Bohatou pohřební výbavu v podobě džbánečků a konvice měla pohřbená uloženou za zády.
Další hrob označený č. 596 (obr. 5) byl opět špatně zachovalý. Pozůstatky lebky, páteře a horních končetin nám dovolují určit polohu těla: skrčené na pravém boku s hlavou přibližně k jihu. Pohřební výbavu připomíná několik keramických střepů nalezených za hlavou zemřelé. Všechny výše popsané hroby ležely přibližně v jedné ose s různými rozestupy a tvořily jednu skupinu. Původně byly jistě kryty mohylami, které se v důsledku postupné eroze nedochovaly.
Další hrob označený č. 584 ležel více na západ a obsahoval pouze pozůstatky zubů a horní končetiny. Orientace zemřelého je odhadována odlišně od předešlých. Zemřelý byl vybavený kamennou sekerkou. Je možné, že hrob náleží kultuře se šňůrovou keramikou.
Mnohem více informací o tomto pozoruhodném nálezu budeme znát až po dokončení antropologického rozboru kosterních pozůstatků. Pokud to zachovalost kostí dovolí, dozvíme se více o skutečném pohlaví pohřbených jedinců, jejich věku dožiti, popřípadě jejich zdravotní stav. Další důležité informace přinese rozplavení hliněné výplně hrobů a izolování rostlinných makrozbytků a dalších nálezů. Výzkum pohřebiště kultury se zvoncovitými poháry (ca 2500 – 2300 př. Kr.) tedy stále probíhá v laboratořích. Na závěr zbývá dodat, že podobný nález byl na Jičínsku učiněn naposledy před 2. světovou válkou.
Radek Novák
RMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem