Vlastislav Hofman je na poli výtvarného umění velmi výraznou osobností pozoruhodnou zejména díky svému širokému tvůrčímu záběru. Jako architekt, urbanista, teoretik architektury, ale také designér, malíř, grafik a scénický výtvarník se nesmazatelně zapsal do uměleckého vývoje první poloviny 20. století. Rozsáhlé Hofmanovo dílo je ve sbírkách Regionálního muzea a galerie v Jičíně zastoupeno několika obrazy krajiny a scénografickými návrhy.
Vlastislav Hofman se narodil jako syn obuvníka Františka Hofmana 6. února 1884 v Jičíně. Po maturitě na vyšší jičínské reálce a neúspěšném pokusu o složení přijímacích zkoušek na Uměleckoprůmyslovou školu v Praze pokračoval ve studiu oboru pozemní stavitelství a architektura na Českém vysokém učení technickém, kde byli jeho profesory Josef Fanta, Josef Schulz, Jan Koula i Adolf Liebscher. V několika letech následujících po absolutoriu již Hofman vytvářel architektonické projekty, byl u zrodu družstva Artěl a stal se členem Klubu Za starou Prahu nebo Skupiny výtvarných umělců.
V období krátce před začátkem první světové války a následně v prvních letech doby meziválečné patřil Hofman společně s Josefem Gočárem, Josefem Chocholem a Pavlem Janákem k architektům tvořícím v duchu kubismu. Tato čtveřice však aplikovala kubistické prvky nejen do svých architektonických projektů, nýbrž také v oblasti užitého umění, a to zejména v návrzích nábytku. Hofmanova invenční designérská práce byla v hojné míře uplatňována v družstvu Artěl, kde však zasahovala nejenom do oboru nábytkářství, ale také do výroby předmětů ze skla či keramiky.
Hofman jako malíř
Malířský projev Vlastislava Hofmana obsahoval od počátku, tedy desátých let 20. století, dva póly. Byly jimi snaha o uchopení a ztvárnění skutečnosti, jež se projevovala zejména v tématu krajiny, a ztělesňování jakýchsi osobních představ, pro což mu naopak sloužila figurální tématika. Hofmanovo dílo je pevně spjato s šestiletým trváním avantgardní skupiny mladých umělců Tvrdošíjní, jejíž jádro tvořili Josef Čapek, Václav Špála, Jan Zrzavý, Rudolf Kremlička, Otakar Marvánek a právě Vlastislav Hofman. Tito autoři prosazovali nové moderní ideje i svobodu rozmanitých vyjádření, což zapříčinilo ambivalenci programu skupiny, jež se pohybovala mezi doznívajícím kubismem a neoklasicismem. Ačkoli Hofman představoval svá díla na všech skupinových výstavách, chtěl se zároveň vůči ní a svému členství vymezit. Zásadní tak pro jeho obrazy, ale také grafiky, byla především duchovní stránka. Velký zlom nastal na přelomu 20. a 30. let, kdy v jeho klidnějším malířském projevu převážila technika pastelu a zobrazování krajinných scenérií. Malířské práci prováděné výhradně v plenéru se již věnoval pouze ve volných chvílích trávených například v krajině jižních Čech, Moravy, rodného Jičínska nebo Českomoravské vrchoviny, ale též Itálie, Francie, Řecka a dalších míst.
Pro ilustraci uveďme jedno z Hofmanových děl ve sbírkách jičínského muzea, vesměs datovaných do období 30. a 40. let 20. století. Obraz z roku 1940 provedený pastelem na lepence s názvem Před bouří, který byl získán od Obecní spořitelny a záložny v Jičíně 14. listopadu 1950, zachycuje náladu krajiny určované klikatící se cestou mezi poli před blížící se bouří.
Ze všech svých uměleckých aktivit získal Vlastislav Hofman největší uznání za svou scénografickou práci, díky které je právem považován za zakladatele moderního jevištního výtvarnictví, jež nahradilo ploché kulisy trojrozměrnou scénou tvořící s novým dynamičtějším způsobem nasvícení jeden celek.
Bc. Gabriela Petrová
RMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem