V prvním sále stálé expozice je uloženo devět kopytovitých klínů nalezených před rokem 1916 v blízkosti Vitiněvsi. Objev tohoto charakteru není však z okolí této obce ojedinělý.
Již v roce 1884 se totiž L. Šnajdr zmiňuje o nálezu sedmi kusů broušených nástrojů, jednotlivých střepů, mazanice, pazourkových čepelí a dvou plochých brousků, učiněném jistým H. Kazdou. Depot předmětů měl být nalezen těsně u vsi západně od cesty do Milíčevsi. Když však bylo hledáno pole sedláka Kazdy v pozemkové knize, nalezeno nebylo. Z tohoto důvodu bylo nemožné blížeji určit místo objevu v prostoru jihovýchodně od Vitiněvsi. Zajímavý je i osud depotu po jeho nalezení. Předměty ze Šnajdrovy sbírky od jeho dcer převzal dne 20. 4. 1914 Josef Antonín Jíra. Jejich počet už nebyl úplný. Jeden z nálezů totiž chyběl. V 60. letech 20. století byly nakonec předány pouze čtyři předměty do turnovského muzea. Další část nálezů by mohla být uložena ve sbírkách Muzea východních Čech v Hradci Králové.
Druhý depot
Chronologicky druhý depot kopytovitých nálezů je zmiňován poprvé v roce 1916 J. Hellichem. Přesné datum jeho nalezení není bohužel známo. Objev je připisován k poloze „Vyšovatka“, která odpovídá rozhlehlé parcele čp. 483 ležící severně od vsi na levém břehu Cidliny a jihovýchodně od křižovatky železniční tratě se silnicí.
I když je dnes v Jičínském muzeu uloženo devět kusů kopytovitých klínů s inventárními čísly 317 – 325, starší zprávy od J. Hellicha, A. Stockého či J. Bőhma uvádějí vždy pouze osm kusů. Je pravděpodobné, že nález s inv. č. 322, který se od ostatních klínů značně odlišuje, je intruzí, tedy pozdější příměsí.
Význam nálezu
Druhý z depotů z okolí obce Vitiněves je datován podle morfologie klínů do kultury s vypíchanou keramikou, tedy do mladšího neolitu. Datace depotů broušené industrie je ale složitá, protože jsou tyto nálezy chronologicky méně citlivé než například keramika. Problémem je i způsob nalezení depotu, a to z důvodu ztráty informací o přesném místě uložení, hloubce atd.
U obou nálezů z okolí Vitiněvsi se pravděpodobně jedná o depoty spojené s výrobou broušené industrie a surovinou. Oba depoty obsahují především polotovary. Tyto nálezy mohou souviset i s doklady výroby broušené industrie z dalších lokalit na Jičínsku. Avšak z důvodu nedostatku informací o obou nálezech nelze vyloučit ani možnost jejich kultovního významu, tedy například darování podzemním bohům.
Mgr. Martina Pajerová