Lidová malovaná postel z Paličkova statku ve Studeňanech

Soubor nábytku čítá ve sbírkách jičínského muzea na 290 kusů, z toho asi polovinu představuje malovaný a intarzovaný nábytek lidových vrstev obyvatelstva 19. a počátku 20. století z oblasti Podkrkonoší, Českého ráje a Sobotecka. Málokterá skříň, židle či truhla však má podchycen svůj původ a příběh tak, jako lidová malovaná postel z Paličkova statku čp. 9 ve Studeňanech.

Zdá se, že je to celkem banální věc, taková postel! Dodnes jsou nedílnou součástí každé domácnosti. To však neplatí pro lidový nábytek z 19. století. Zde je právě zajímavým faktem již to, že se zachovala. Běžně se totiž dochovaly především nákladné, bohatě zdobené skříně a truhly, které byly reprezentativní součástí výbavy. Postele a další kusy nábytku patřily totiž k užitkovému vybavení domácnosti, který se tak nešetřil a postupně se zničil. Postele tvořily podstatnou součást výbavy, bývalo jich hodně, ale časem se opotřebovaly a dodnes se dochovaly jen ve velmi skrovném počtu. Do lidového prostředí pronikal tento nábytkový kus pomalu, a to až v průběhu 17. – 19. století. Ve světnici stávala postel pro hospodáře a hospodyni. Podle zvyku si ji hospodyně přinášela do nové domácnosti jako součást věna spolu s parádní skříní a truhlicí. Taková výbava byla bohatě zdobená ruční malbou, intarzií či řezbou.

Ve 2. polovině 19. století se ve vesnických domácnostech začaly objevovat postele městského rázu, fládrované a tvarované podle dobového uměleckořemeslného stylu, často jako součást celé nábytkové soupravy. Tyto změny vybavení interiéru šly často ruku v ruce s přestavbami domu, které probíhaly především na přelomu 19. a 20. století. Ložnice pak zevšeobecněly v průběhu 20. století. O to více je pak vzácností dochovaná původní lidová malovaná postel.

Postel ze Studeňan pochází z období kolem roku 1830 a objevil ji Jiří Trejbal, dlouholetý správce národopisného oddělení jičínského muzea a oddaný vlastivědný pracovník, při terénním výzkumu statku čp. 9 ve Studeňanech. Výsledky bádání včetně kresebné dokumentace publikoval již roku 1940 ve Sborníku Musejního spolku v Jičíně a z jeho výzkumu pochází také akvarelová studie této postele. Zachytil tak historii statku od roku 1833 až do 40. let 20. století spolu s jednotlivými majiteli, stavebními zásahy a podařilo se mu získat pro muzejní sbírky řadu dalších předmětů, včetně svatebního oděvu nevěsty (Barbory Bajerové, rozené Veselé ze Slatin) z roku 1848. Postel do sbírek darovala roku 1940 paní Frýbová, která ze statku pocházela. Pravděpodobně byla sestrou Anny Paličkové, majitelky statku.

Podle záznamu v Inventáři krajinského muzea v Jičíně je postel zapsána pod číslem 5451 (v nové přírůstkové knize pod číslem 1101/89, E96/VII). K posteli je také připojen autentický, Trejbalem ručně psaný štítek z papírového kartonu, který obsahuje informace o původu, dataci a dárci předmětu.

Vyrobená je z měkkého dřeva, pravděpodobně zručným tesařem, který se na výrobu nábytku specializoval, a sestává ze dvou čel a dvou postranic. Čela postele s ozdobně vyřezávaným okrajem stáčeným ve středech do volut jsou zapuštěna do dvou plasticky profilovaných sloupků, postranice jsou obdélníkové, s vrchní a spodní profilovanou lištou, u hlavové časti nastavené plastickou profilací. Rozměry odpovídají tehdejším zvyklostem i velikosti lidské postavy. Postranice mají délku 179 cm a šířka obou čel se pohybuje od 105 cm u předního čela a 110 cm u hlavové části. Výškově jsou čela v přední části 80 cm a v zadní 88 cm.

Celá postel je malovaná, na zeleném podkladu jsou na postranicích červené obdélné kartuše s jednoduchými rostlinnými rozvilinami. Čela mají kartuše pětiúhelníkové, uvnitř červené, s okrovým rámováním, uprostřed s klasicizující rozetou zdobenou zelenými festony a bílými stuhami.

Barevné ztvárnění odkazuje na dílnu působící v oblasti Českého ráje, nebo v okolí Sobotky, kde působil Vincenc Hořejší, který vytvářel zcela originální typ nábytku ve stylu pozdního empíru. Některé z jeho skříní a truhel nesou zelený podklad s okrovými kartušemi. Jednotlivé kusy však zdobil bohatým rostlinným dekorem a známými stavbami, či postavami světců.

Malba je na posteli značně zašlá a poškozená, o to cennější je Trejbalova akvarelová studie pro možné restaurování.

Hana Macháčková