Regionální historik a středoškolský učitel Jaroslav Mencl (1893 - 1971) je autorem několika významných publikací o Jičíně, z nichž vyniká především jeho dvousvazková Historická topografie města Jičína, ve které popisuje město Jičín dům od domu, zmiňuje jejich majitele, uvádí významné jičínské osobnosti spolu s jejich životopisem a u významných staveb a institucí, jako jsou například školy či úřady, přidává i jejich historii. Nesmíme však zapomínat ani na jeho další významné dílo, a to Pověsti jičínského kraje.
Pověsti jičínského kraje vyšly nejdříve ve 3. (1937) a 4. (1938) ročníku Sborníku Musejního spolku v Jičíně, ale již v roce 1938 se dočkaly vlastního výtisku vydaného Musejním spolkem v Jičíně v podobě Zvláštního otisku ze Sborníku Musejního spolku v Jičíně.
Publikace na svých 184 stranách obsahuje 127 pověstí z Jičína a jeho okolí. Její součástí je i mapka s plánem jejich umístění. Jaroslav Mencl rozdělil pověsti do sedmi tematických okruhů: Pověsti o Valdštejnovi, Pověsti o hradech a zámcích, Pověsti o kostelích a kaplích, Pověsti o křížích, kapličkách a sochách, Pověsti o vodách, studánkách, rybnících a řekách, Pověsti o kopcích a údolích, o lesích a polích a Pověsti o městech a vsích.
Předchůdci Jaroslava Mencla
Jaroslav Mencl ve sbírce pověstí vychází především z prací svých předchůdců. Již na počátku 19. století zaznamenával pověsti z jičínského kraje kopidlenský děkan A. Vacek, později také prof. Antonín Maloch či dr. Vladislav Lepař, který sesbíral pověsti týkající se oblasti Prachovských skal. Na konci 19. století zaznamenal při svých národopisných sběrech v oblasti severovýchodních Čech mezi lidovými povídkami také značné množství pověstí Josef Štefan Kubín. V letech 1881 až 1883 otiskly tehdejší jičínské noviny Krakonoš anonymně soubor pověstí pod názvem Obyčeje, pověry a pověsti z okolí jičínského, jejichž autorem by mohl být právě Kubín. Největším souborem jičínských pověstí až do vydání Menclova díla byla kniha Pověsti Jičínska od J. Mrštíka, která vyšla patrně někdy kolem roku 1920.
Některé z pověstí jsou však ještě starší a jsou doloženy i v dobových písemných pramenech. Jednou z nejstarších je například pověst o Žižkovi a Kosti, kterou uvedl ve svém dopise kosteckému hejtmanovi Hosiánovi hrabě Heřman Černín již v roce 1639, v době vpádu Švédů. Další z pověstí, týkající se katastrofy jičínského zámku v roce 1620, byly zaznamenány Pavlem Skálou ze Zhoře v 17. století. Pověsti o Valdštejnovi jsou zmíněny u jeho prvního životopisce Václava Vojtěcha Červenky z Věžnova, který byl v 17. století jičínským děkanem.
Menclovy Pověsti jičínského kraje jsou zapsány jako sbírkový předmět ve sbírkách Regionálního muzea a galerie v Jičíně pod signaturou R 30 a byly převzaty z původní knihovny jičínského Musejního spolku. V knihovně jičínského muzea naleznete také Menclův rukopis Pověstí pod signaturou RU 12.
Gabriela Brokešová