Turistika je cestování za účelem zábavy, která spočívá najmě v rozkoši z pobytu v přírodě, a také za účelem osvěžení tělesného a duševního (Ottův naučný slovník).
Potřebu občerstvení a ubytování v srdci Prachovských skal poznali návštěvníci již v roce 1879. Ze skal museli nejprve chodit až do hospody v Ohavči, později našli v Horním Lochově stavení, kde dostávali chléb a mléko.
Na nutnost občerstvení tak šťastně reagovali Šlikové roku 1886 postavením letní dřevěné verandové restaurace na úpatí Zelené rokle. Vedla ji paní Krýšová, která dobře vařila a čepovala zde vokšické pivo. Za války restaurace pustla a v roce 1921 byla zbořena. Zůstal jen pramen zvaný Sklípek.
Turistická chata
Nedaleko místa, kde stávala letní šlikovská dřevěná restaurace, vybudoval Klub českých turistů (KČT) Turistickou chatu. Na kamenné podezdívce byla postavena přízemní roubená stavba s restaurací, dvěma noclehárnami a šesti dvou- až třílůžkovými pokoji v podkroví. Vnitřní stěny obložené rákosem byly omítnuty. Ústředí KČT uvolnilo na stavbu částku 100 tis. korun, Ministerstvo obchodu 25 tis. korun, odbor KČT 60 tis. korun, ale celková suma nestačila na realizaci původního projektu jednopatrové budovy. Slavnostní otevření chaty proběhlo dne 18. května 1924.
Velká rekonstrukce chaty proběhla v roce 1930, počet pokojů se zvýšil na 11, dvě noclehárny měly dohromady 58 lůžek.
V letech 1927 – 28 byla, za dozoru okresního cestmistra Václava Řeháka, lesní cesta k chatě přestavěna na štěrkovanou silničku, roku 1936 získala asfaltový povrch. V roce 1938 bylo nedaleko chaty otevřeno koupaliště U Pelíška. O rok později zde bylo zřízeno parkoviště.
Hotel Skalní Město
Nejmodernějším ubytovacím zařízením v oblasti Českého ráje byl hotel Skalní Město. Ten postavil v letech 1934 – 35 Jan Košíček (1888 – 1937), první nájemce Turistické chaty, podle projektu Ing. arch. Jaroslava Stejskala. Jan Košíček se v Praze vyučil číšníkem, mj. působil také jako vrchní číšník v České Besedě v Liberci.
Průvodci skalami
Osobního provádění skalami se roku 1892 zdarma ujali dobrovolní průvodci – studenti, které zajistila Akademická čtenářská jednota, a jeden průvodce placený – p. Rosůlek. V roce 1912 pracovali ve skalách již tři placení a roku 1920 byli získáni i průvodci mluvící cizí řečí (anglicky, francouzsky, italsky, rusky, polsky, španělsky ad.).
Jana Kořínková