Je to žena, hlásá nová zpráva o pohřbu č. XIV z Holína

V letech 1924 – 25 bylo Ing. Jaroslavem Bernardem prokopáno žárové pohřebiště v Holíně. Tento rok došlo k analýze kosterních pozůstatků pocházejících z hrobu číslo X a XIV.

Pohřebiště bylo nalezené při podzimním orání na poli na jižní straně sobotecké silnice, v místech, kde odbočuje polní cesta k vesnici Březině. Hroby se nacházely v kotlovitých nevypálených jámách hlubokých 40 až maximálně 80 centimetrů. Větší množství nádob se nacházelo v mladší části pohřebiště. Rozložené byly bez určitého řádu, kdy však popelnice stála většinou na severní straně jámy. Přikryta byla vždy otočenou mísou. Hroby byly velmi chudé na další typy milodarů. Kromě keramických nádob byl v jednom hrobě nalezen bronzový koflík. V jiném se pak nacházel pazourkový hrot a část bronzové jehlice bez hlavy. Zcela chyběly předměty železné či chřestítka, která byla nalézána na pohřebišti ve Vitiněvsi ze stejné doby. Pohřebiště lze datovat do I. až II. stupně slezkoplatěnické kultury. Pro tuto kulturu je typické žárové pohřbívání, kdy tělo mrtvého bylo spáleno často společně s milodary. Zbylé kosti zemřelého a milodary byly vkládany do uren nazývaných právě jako polnice.

Hrob číslo X

Většina nálezů z výzkumu Ing. J. Bernarda přešla do sbírek tehdejšího krajinského musea v Jičíně. Z hrobů číslo X a XIV byly uloženy v muzeu dokonce samotné popelnice ještě se svými obsahy. Ty byly tento rok podrobeny antropologickému posouzení. Hrob číslo X obsahoval zlomky téměř celé lebky včetně částí nejméně 11 zubů. Obsaženy byly i další kosti. Antropolog Mgr. Pavel Kubálek podle nich určil, že hrob patřil dospělému jedinci, avšak nezjistitelného pohlaví. Součástí obsahu popelnice byly kromě lidských kostí také zvířecí, které pravděpodobně pocházely ze zvířat, která byla milodary. Z důvodu jejich spálení při nižší teplotě ležela při okraji hranice či byla přidána až během vlastní kremace těla zemřelého.

Hrob číslo XIV

Hrob XIV obsahoval na objeveném pohřebišti v Holíně nejvíce keramických nádob a je datován až do II. stupně slezkoplatěnické kultury, tedy do mladší fáze pohřebiště. Hrob obsahoval okřínovitou nádobu, terčovitou pokličku, dva koflíky a především velkou amforovitou nádobu s pupky obsahující spálené kosti. Podle nich bylo určeno, že hrob patřil dospělému jedinci, pravděpodobně ženského pohlaví. Lidské kosti byly opět promíšené s ostatky zvířecími, které byly spáleny taktéž při nižší teplotě.

Určování pohlaví u žárových hrobů je velice těžké. Ze zlomku kostí není vždy možné zjistit přesně, zda jedinec byl muž, či žena. Kosti zemřelého byly často ještě po kremaci rozbíjeny kamenem, aby se lépe vešly do popelnice. Pohlaví se určuje podle milodarů v hrobě, ale tato cesta není vždy jistá a správná.

Obsah hrobů číslo X a XIV z Holína můžete nově vidět vystavené v prvním sále stálé expozice.

Mgr. Martina Pajerová