Zrnotěrka z Prachovských skal

V roce 1947 daroval prof. Josef Haken do jičínského muzea jednu část zrnotěrky, která byla objevena podle zápisu v kartě Pod Šikmou věží v Prachovských skalách. Nález dostal inventární číslo 721. Bohužel bližší informace o způsobu nalezení nejsou na kartě uvedeny.

Nález je nyní k vidění v prvním sále stálé expozice muzea. Určitým vodítkem k informacím o zrnotěrce je právě osoba profesora Josefa Hakena. Tento rodák z Horního Lochova působil jako archeolog – amatér na Rakovnicku a Kutnohorsku, kde vykonával profesi gymnaziálního učitele, ale především v rodných Prachovských skalách. Zde nalezl hned několik lokalit datovaných od neolitu po dobu hradištní. Své objevy publikoval ve Sborníku musejního spolku v Jičíně. První článek vyšel pod názvem „Lid polí popelnicových v Prachovských skalách" v roce 1941. Bylo plánované pokračovaní článku, které z důvodu okupace již nevyšlo. Taktéž jeho souborná práce z roku 1956 zůstala pouze v podobě rukopisu.

Objev zrnotěrek

V roce 1923 Josef Haken objevil v poloze ve Fortně mezi stezkou k Vítkově vyhlídce (= Šikmé věži) a Novou roklí pozůstatky žárových hrobů. V jednom z hrobů měla být nalezena dvě drtidla. Větší opotřebovanější drtidlo krylo dvě nádoby, kdy velká nádoba byla překlopená přes malou. V jejich okolí bylo nalezeno množství zlomků další nádoby, snad zásobnice či samotné popelnice na ostatky zemřelého. Vedle ní leželo druhé menší drtidlo. Nalezen byl v hrobě také asi 5 centimetrů široký bronzový náramek s příčným rýhováním. Josef Haken usuzoval podle nálezu zrnotěrek na existenci nedalekého sídliště. Zrnotěrku objevil taktéž na hřebeni Plecháče, podle čehož usuzoval, že i zde existovalo sídliště lidu popelnicových polí.

Je to ona?

Část zrnotěrky, která je uložená v jičínském muzeu, je spíše malých rozměrů. Její délka dosahuje 27 centimetrů a šířka skoro 16 centimetrů. Nabízí se zde tedy možnost ztotožnit ji s menším z drtidel nalezeným v roce 1923 taktéž pod Šikmou věží. I když je tato interpretace jakkoliv lákavá, není možná. Josef Haken ve svých článcích bohužel neuvedl rozměry nalezeného drtidla a k dispozici nemáme ani jeho ilustrační obrázek či fotografii.

Funkce zrnotěrky

Zarážející na objevené části zrnotěrky není jenom nejasný původ jejího nalezení, ale také její malé rozměry. Z tohoto důvodu nemusela být zrnotěrka využívaná k drcení obilí, ale spíše k mletí bylinek nebo dokonce masa. Mlít se na ní však mohlo také ostřivo do keramického těsta.

Mgr. Martina Pajerová