Kadlub – forma na odlévání předmětů z bronzu a mědi

Jak již naznačuje název článku, pod pojmem kadlub se skrývá forma na odlévání bronzových či měděných artefaktů. Jeden takový se nachází i ve stálé expozici jičínského muzea.

Popis nálezu

Tento kadlub byl nalezen v okolí obce Žitětín před rokem 1965, kdy byl zapsán do sbírek muzea. Předmět nese inventární číslo A 705 a je vystaven v prvním sále jičínského muzea. Snad opuková forma se dochovala pouze v podobě fragmentu, který dosahuje rozměrů 60 milimetrů na délku a 50 milimetrů na šířku. I když se dochovala pouze část kadlubu, lze podle negativu na jeho povrchu určit, že forma sloužila k odlévání sekerky s ouškem. Díky tomu je možné přiřadit předmět do období popelnicových polí, tedy do mladší či pozdní doby bronzové. Kadlub byl pravděpodobně původně dvojdílný.

Druhy kadlubů

Formy na odlévání měly různé podoby. Mohly být jak dvoudílné, jako v případě jičínského nálezu, ale též jednodílné, či dokonce složené z několika částí. Vždy záleželo na předmětu, který měl být vyroben. Například bronzový srp se odléval ve formě jednodílné. Odlišoval se také materiál využitý na výrobu kadlubů.

Nejjednodušší byly ty vyrobené z písku, avšak taková forma hned po odlití zmizela a tím je archeologicky její využití nevystopovatelné. Podobně je tomu i u hliněných forem, které byly pouze na jedno použití a opět jsou pro archeology velice špatně objevitelné.

Výroba kamenných kadlubů, kdy bylo pro jejich tvorbu využíváno měkkých hornin, byla již pracnější, avšak formu bylo možné použít vícenásobně. Tento typ kadlubů se nám také nejpočetněji dochovává do dnešních dnů. Svědčí o tom i nález ze Žitětína.

Nejsložitější na výrobu byly formy kovové. Ty se odlévaly prvně na hliněný model a opět se daly použít mnohokrát. Nutné bylo ale před odléváním potřít stěny mastkem, tuhou nebo sazemi, aby se k nim horký kov nepřichytil. U všech těchto typů forem bylo nutné vždy pracovat s negativem finálního předmětu.

Lití na ztracenou formu

Zvláštním způsobem odlévání, při kterém již nebylo využíváno kadlubu, bylo lití na ztracenou formu. Při využití této techniky bylo nutné nejdříve vymodelovat předmět z vosku, přesně i s detaily, a poté ho obalit hlínou, často také pískem či hnojem. Takto vytvořená forma se pomalu ohřívala v ohni, dokud z ní vosk nevytekl ponechaným otvorem. Nahrazen byl pak tekutým kovem. Tímto způsobem se mohly vyrábět například součásti šperků.

Mgr. Martina Pajerová