Relativně novým přírůstkem v zoologické sbírce Regionálního muzea a galerie v Jičíně je makropreparát mláděte včelojeda lesního.
Včelojed lesní (Pernis apivorus) je dravec, který se potravou i způsobem života od ostatních zástupců tohoto řádu výrazně odlišuje. Jak již napovídá jeho český název, je hlavní potravou včelojedů hmyz. Včelojed pojídá zejména blanokřídlý hmyz, tedy vosy a čmeláky, kterým silnými drápy rozhrabává hnízda. Do včelínů se ale nedostane, včelařům tak tedy neškodí. Požírá nejen dospělé jedince, ale i larvy. Proti bodání je velmi imunní, podle některých odborníků požírá vosy i s žihadly. Kromě zmíněného hmyzu se včelojed živí i drobnými obratlovci (žáby, ještěrky, hraboši) a rostlinnou stravou – bobulemi. Tento typ potravy ale zapříčiňuje nutnost každoročního tahu včelojedů do teplých krajin, a to až do rovníkové Afriky.
Včelojedi si staví velká hnízda v korunách stromů a někdy využívají i stará hnízda káňat, jestřábů a vran. Hnízdo včelojeda je velmi specifické. Jeho okraje jsou hustě obloženy čerstvými větvičkami, kotlinka je pečlivě vyložena zelenými listy. Kromě toho se jejich hnízdo dá určit i podle hromadících se vosích pláství. Na většinou dvou vejcích sedí oba rodiče, po vylíhnutí mláďat potravu přináší samec a samice mláďata krmí.
Včelojed lesní je velmi vzácný druh. Nejen, že patří mezi zvláště chráněné ptačí druhy ČR (je zařazen do kategorie silně ohrožený), ale je chráněn i mezinárodní úmluvou CITES. Z tohoto důvodu musela být pro preparaci našeho jedince udělena speciální povolení a byl odebrán pro archivaci i vzorek DNA, tak aby nemohlo dojít k záměně preparovaných jedinců.
Jedinec umístěný ve sbírkách našeho muzea pochází ze Záchranné stanice v Libštátě. Byl nalezen na zemi zraněný 30. 7. 2009 v blízkosti Jilemnice a bohužel přes veškerou péči pracovníka stanice uhynul. Makropreparát je zajímavý dále zejména proto, že se jedná o mládě ve stadiu přepeřování z prachového peří do šatu dospělých. Preparace byla, dle vyjádření preparátora, velmi složitá a výsledný preparát je tedy unikátem.
Mgr. Petra Zíková