Pod hradbami středověkého Jičína: vodní hospodářství a městská fortifikace ve světle archeologického výzkumu v ulici Ruská
Od poloviny ledna do března 2026 probíhal záchranný archeologický výzkum realizovaný Regionálním muzeem a galerií v Jičíně, vyvolaný plánovanou rekonstrukcí ulic Ruská a Poděbradova. Již na základě archivních rešerší bylo zřejmé, že zejména v prostoru křižovatky ulic Ruská a 17. listopadu lze očekávat archeologicky významné situace, a proto výzkum probíhal v úzké koordinaci s investorem i stavební firmou a byl realizován s předstihem v trase plánované pokládky kanalizace tak, aby nedošlo ke zpoždění či narušení harmonogramu stavebních prací.
V první fázi byly odkryty pozůstatky dřevěných, především roubených konstrukcí hráze náležející starší, doposud neznámé, fázi Špitálského rybníka, jednoho z klíčových vodních děl v bezprostředním zázemí města. Součástí nálezu byla výpusť a náhon odvádějící vodu k mlýnu situovanému pod městskou branou, v pramenech označovanému jako mlýn „dolejní“, „podbranský“ či „rybničný“. Tento mlýn patřil již ve 14. století obci, která jej pronajímala jednotlivým mlynářům, přičemž v průběhu 16. století přešel postupně do vrchnostenského držení; jeho pozdější označení jako Grossův mlýn dokládá kontinuitu využívání lokality až do novověku. Odkryt byl rovněž jednoobloukový kamenný most z přelomu 18. a 19. století, pod nímž byl veden přívod vody k tehdejšímu Grossovu mlýnu, jehož základy se dnes nacházejí pod budovou současného městského úřadu. Špitálský rybník plnil nejen hospodářskou funkci (chov ryb, pohon mlýna), ale i roli regulátoru vodního režimu a významného prvku městské obrany. V jeho „chobotu“, tedy části vybíhající směrem k opevnění, se nacházely louky, komunikace i technická zařízení, které byly již v 15. a 16. století předmětem častých majetkových transakcí a právních úprav; prameny zároveň zmiňují existenci mostku a průjezdní komunikace přes tuto část rybníka, což odpovídá i archeologicky zachycené situaci.
Druhá fáze výzkumu přinesla zásadní poznatky k podobě městského opevnění v prostoru zaniklé Velišské brány. Byla zde odkryta téměř kompletní situace fortifikačního systému, zahrnující ve své první stavební fázi více než 8 m široký a 3,4 m hluboký příkop, mohutný kamenný základ hradby a relikty dřevěného mostu, založeného na dubových pilotách. Kolem poloviny 15. století došlo k výrazné přestavbě tohoto prostoru, kdy byla Velišská brána doplněna o kamenný most a vysunuté předbraní: jižní část příkopu byla částečně zasypána a do jeho prostoru byl vložen jednoobloukový kamenný most, přisazený ze severní strany přímo k tělesu brány, zatímco na jižní straně na něj navazovalo diagonálně vysunuté předbraní, tedy předsunutý fortifikační prvek chránící vstup do města před přímým postřelováním a zároveň kontrolující přístup po komunikaci vedené po hrázi přilehlého rybníka. Podle historických pramenů patřila Velišská brána k trojici hlavních městských bran Jičína a zajišťovala spojení ve směru na Prahu; spolu s Valdickou a Holínskou bránou tvořila základní komunikační osu města, doplněnou o menší fortny. Brána byla součástí souvislého pásu kamenných hradeb, které obepínaly město již ve středověku a byly postupně zesilovány a doplňovány o pokročilejší obranné prvky. Klenba kamenného mostu byla rozebrána a zmenšený prostor příkopu pod ním zasypán v první polovině 17. století, pravděpodobně v souvislosti s valdštejnskou přestavbou města a jeho opevnění.
Prostor před Velišskou bránou tak představoval důležitou přechodovou zónu mezi intravilánem města a jeho hospodářským zázemím, kde se soustřeďovaly nejen obranné prvky, ale i zařízení spojená s výrobou a zpracováním surovin, zejména mlýny a další objekty závislé na vodním režimu. Dosavadní výsledky archeologického výzkumu zásadním způsobem rozšiřují naše poznání o konkrétní podobě této části města a potvrzují, že prostor dnešních ulic Ruská, Na Hrádku a 17. listopadu byl v minulosti dynamickým a funkčně významným územím, v němž se prolínaly obranné, hospodářské i komunikační funkce.
Jiří Unger

Pohled do jedné ze sond v ulici Ruská (A – relikty roubené konstrukce hráze starší fáze Špitálského rybníka, B – kamenná tarasní zeď koruny hráze).

Založení dřevěných roubených konstrukcí hráze dosahovalo hloubky až 3,5 m pod dnešní úroveň terénu.

Zevnitř dlabaný mohutný dubový kmen, interpretovaný jako výpusť předchůdce Špitálského rybníka.

Základy jednoobloukového kamenného mostu z přelomu 18. a 19. století před Grossovým mlýnem.

Další relikty dřevěných konstrukcí souvisejících s vodohospodářským systémem v prostoru dnešní křižovatky.

3D dokumentace odkrytého komplexu Velišské brány (A – hradba, B – základy brány, C – kamenný most, D – předbraní).

Stratigrafické odlišení dvou stavebních fází komplexu brány v jižní části sondy (A – průběh původního příkopu, B – dubový kůl na hraně příkopu, pravděpodobný relikt nejstaršího dřevěného mostu, C – rub klenby a založení mladšího kamenného mostu do příkopu).

Víceúrovňový vývoj komunikačních horizontů a zádlažeb v prostoru před Velišskou bránou.

Ve výplni příkopu pod kamenným mostem se podařilo nalézt koženou dětskou botičku ze 17. století.

RMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem