Kterak Šafaříkova ulice o svoji alej přišla

Na jaře roku 1920 se v jednom z jarních čísel jičínského periodika Krakonoš objevil příspěvek s titulkem "Barbarství hospodářské komise v Jičíně". Pobouřený pisatel upozorňuje na nehorázné skácení krásných kaštanů v Šafaříkove ulici, jež byly její ozdobou. A nejen tyto krásné kaštany byly poraženy, zkáze neunikly ani dva nádherné akáty v ulici Pod Koštofránkem, které tvořily popředí k jednomu z nejmalebnějších pohledů na Jičín. Tyto stromy vykáceny byly bez vědomí umělecké komise městské a také bez vědomí státního konzervátora. "Ti, kdo tuto ostudu zavinili, by měli být dohnáni k odpovědnosti za toto neomluvitelné řádění z Zemského památkového úřadu i ministerstva."

Nové informace k tomuto nehoráznému vandalství, které přináší hned další číslo stejných novin, vrhají prapodivné světlo na jednání radního Krátkého, jenž nechal vykácet krásné stromy o své vlastní vůli, bez dobrozdání umělecké komise, ba dokonce proti usnesení samotné hospodářské komise, jež se při komisionálním šetření na místě vyslovila pro zachování těchto stromů. "Čím je tento pan Krátký na naší radnici, že nezavazuje ho nižádné usnesení komisionální a on nám tu po Jičíně svým bezohledným drvoštěpectvím řádí jako první běloši na pobřeží Kamerunu?" Na tento vandalismus byl upozorněn Památkový úřad, Ministerstvo školství a národní osvěty i Městská rada jičínská. Pan radní Krátký vysvětlil své jednání tak, že stromy byly vyhnilé, avšak ustanovená komise žádné nákazy na stromech nedhledala. "Ale co je krása a příroda tomuto pánovi, který dostal se na naši radnici, aby tu pro blaho obce věnoval se oboru, na který svými schopnostmi tak právě asi stačí  – drvoštěpství?!"

O pár týdnů později otiskl Krakonoš vyjádření ministerstva zaslané Městské radě v Jičíně dne 15. dubna, ve kterém ministerstvo odsuzuje ukvapené rozhodnutí stromy pokácet bez odborné porady a upozorňuje, že "vegetace v ulicích, na náměstí a na obvodě města náleží stejně jako jednotlivé budovy, domy a bloky k obrazu města a spoluurčuje jeho ráz.  Pro zachování nebo odstranění nemohou tedy býti směrodatny užitkové účely nebo sobecké cíle jednotlivých občanů, nýbrž v první řadě esthetické zřeteli, vkus a jemný cit." Hezky napsáné, avšak stromy již nestojí.

                                                                                                                                                                                      Gabriela Brokešová