Kasárna v Lipách

Vedle stavby nových škol a sokolovny se velmi dlouho v Jičíně přetřásala stavba nových kasáren. Hledalo se vhodné místo a rok výstavby se dlouho posouval. Původně bylo plánováno, že budou kasárna stát v blízkosti pomníku na Letné. Pro tuto stavbu již byly zhotoveny i podrobné plány. Novoměstští občané ale podali protest a důrazně žádali, aby byla stavba určena na Nové Město. V textu vypíchnuli především sanitární důvody, které souvisely s blízkostí rybníka Kníže. Tato poloha byla vnímána již dlouho jako nezdravá a nepříznivá. Nyní se do protestu vložili i obyvatelé Starého Města a město předložilo i další možnosti pro plánovanou stavbu. Dne 11. 9. 1885 vyslovil názor i maršálek, baron König, kterému nejvíce vyhovovalo místo blízko lipového stromořadí, pod Čeřovkou. Konečné rozhodnutí ale stálo na vojenské komisi. Ta měla na výběr ze dvou prostranství: v lipách, po levé straně stromořadí, a u svatováclavských lázní, za staveništěm nové budovy učitelského ústavu. Obě místa vzbudila nevoli, první kvůli narušení, ba dokonce zničení nejkrásnějšího místa k procházkám, a druhé z hlediska nevhodnosti sousedství vojska a školy. Nakonec bylo rozhodnuto vystavět nové kasárny v Lipách.

Veškeré stavební dříví dodala lesní správa knížete Trauttmansdorffa. C. k. vojenský zdravotní komitét ve Vídni schválil vodu ve studni na staveništi za vyhovující. Ještě v únoru 1886 nebylo schváleno poslední znění plánů, ale stavba měla do konce roku být pod střechou a skladiště se mělo již v létě předat k užívání zemské obraně. Nakonec byly skladiště a kůlna pro vozy odevzdány svému účelu na konci září 1886.

Jednota občanů Jičínských se výrazně ohradila proti vybranému místu. I přes jejich protest byla vypsána dražba na nájem stavby kasáren a stanovena výše stavebních nákladů na přibližnou částku 100 684 zl. 35 kr. Tato suma vznikla již po odečtení nákladů na stěhování, dodání štěrku a škváry, což bylo vyčísleno na částku 99 292 zl. 238 kr. Při dražbě 27. 4. 1886 učinil nejnižší podání na celou stavbu Václav Fejfar a to 80 500 zl. Městské zastupitelstvo ale respektovalo na svém zasedání 1. května přání místních živnostníků, aby byly jednotlivé práce zadány samostatně. Rozdíl mezi oběma výslednými cenami nebyl tak vysoký. Nakonec byla práce nádenická, zednická, tesařská a kamenická zadána sourozencům Antonínu a Bohumilu Holečkovým za 64 890 zl., pokrývačská V. Polákovi, kovářská a strojnická Fr. a Ant. Knotkovým, truhlářská a natěračská V. Horáčkovi, klempířská V. Novákovi atd.

Dne 10. 5. 1886 se započalo s výkopem základů a do konce srpna 1887 se měla stavba dokončit. Dne 8. 8. 1887 se do nových kasáren stěhovalo 400 mužů a 19. 8. téhož roku zakončila budování kolaudace. Budova kasáren byla postavena v letech 1886–1887 a posléze rozšířena a dokončena 1897–1898 Janem Marešem a Václavem Fejfarem. Úřední název zněl Kasárna c. k. zemské obrany.“
                                                                                                                            Hana Fajstauerová