Jméno Josefa Honyse pro nás, obyvatele Jičína, nemusí být obecně známo, i přesto patří mezi významné rodáky našeho města. Nejen jeho dílo, ale také umělce samotného představuje nová výstava v zámecké galerii.
Josef Honys se narodil v roce 1919 v Jičíně, kde prožil své dětství ve skromné domácnosti. Jeho otec byl vyučený pekař, ale později pracoval v tehdejších Knotkových závodech. Josef Honys projevoval velké nadání již během školních let a na přímluvu svého učitele začal navštěvovat jičínské reálné gymnázium. Právě zde publikoval své první básně ve studentském časopise. Miloval krajinu rodného Českého ráje, a zejména Prachovské skály. „Ty mu poskytovaly nejen silnou výtvarnou inspiraci, ale jako zdatný horolezec se také pokoušel skalní útvary zdolávat, o čemž svědčí i jeho dva prvovýstupy, a to v roce 1938 na Palcát a roku 1941 na Malého Zbrojnoše“ uvádí jeho dcera PhDr. Daniela Radecký.
V roce 1948 se Josef Honys stěhuje z Jičína do Teplic. I zde jsou mu inspirací skály, přesněji útvary Tiských stěn, které zachytil v mnohých studijních kresbách. V 50. letech minulého století dálkově studuje pedagogickou fakultu, obor matematika a výtvarná výchova. V tomto období dochází k útlumu jeho umělecké činnosti, je několikrát zatčen a vyslýchán z politických důvodů a je nucen pracovat jako dělník.
Až v letech 60. dochází k obratu „Tehdy se začal znovu intenzivněji věnovat umělecké činnosti. Ve svém díle rozvíjel experimentálně nekonvenční formy, jako například rozvoje procesů hypnagogických vizí inspirovaných snovými zážitky, kreslené básně využívající forem výtvarně se rozvíjejícího quasi písma, nebo tak zvanou nekomutativní poezii (která je také jeho vynálezem) ve formě znaků, řetězce slov s užitím znaků, jednoduchých kreseb a ne zcela jasných slovních útvarů. Je také autorem nového pojmu ve výtvarném umění, tzv. "seriáže“, kde zapojuje do práce s obrázky a kresbami matematické vzorce“ upřesňují autorovi potomci, PhDr. Vít Honys a PhDr. Daniela Radecký.
V roce 1966 Josef Honys debutuje na výstavě „Obraz a písmo“ v Kolíně a ještě v témže roce se představuje veřejnosti v pražské Viole výstavou „Hra na čáru“, která odstartovala jeho dráhu významného umělce. V době uvolnění ve druhé polovině 60. let navazuje kontakt se zahraniční avantgardou a stává se členem umělecké skupiny „Křižovatka a hosté“. Spolu s členy této skupiny se účastní v roce 1968 již legendární výstavy „Nová citlivost“. Rozvíjí také svou publikační činnost a jeho povídky, básně a výtvarné projevy jsou pravidelně otiskovány v dobových kulturních časopisech. Účastní se i mnohých experimentálních výstav v zahraničí, a to v Benátkách, Terstu, Paříži, Amsterdamu, Buenos Aires či Montevideu.
Josef Honys zahynul tragicky při dopravní nehodě, která zůstala do dnešních dnů neobjasněna. V den jeho úmrtí došel do nakladatelství Dialog rukopis jeho první knihy. Ta však vyšla až o 42 let později, v roce 2011. S těžkou politickou situací konce 60. let upadá dílo Josefa Honyse v zapomnění.
Až nyní je opět objevováno a po vydání jeho knihy došlo k uspořádání několika souborných výstav. Ta jičínská má však zcela odlišný charakter. „Ty předchozí, představovaly otce hlavně jako malíře 60. let minulého století. Jednalo se vždy o výstavy tematicky zaměřené na určitý typ díla, například na koláže, vývoj znaku a písma nebo šlo o souborné výstavy zaměřené na díla členů výtvarné skupiny „Křižovatka“. V jičínské zámecké galerii jde však nejen o samostatnou výstavu, ale hlavně o představení jeho celkového uměleckého vývoje, a to od surrealismu až po experiment“ doplňuje D. Radecký. Tím je tato výstava zcela mimořádná a stává se i poctou svému znovuobjevenému rodákovi.
Výstava „Josef Honys“ je otevřena od 10. března do 10. dubna 2016 v zámecké galerii, a to denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.