Obrazárna barokních mistrů nabízí, jak už název napovídá, mistrovská díla významných umělců českého baroka se vztahem k Jičínu, a to od jeho nastupující rané fáze doby 1. poloviny 17. století až po pozdní období 2. poloviny 18. století.
Tím prvním a současně nejvýznamnějším je obraz Zvěstování Panně Marii (počátek 60. let 17. století) od zakladatele české barokní malby Karla Škréty (1610 – 1674). Obraz pochází z nedalekého kostela sv. Ignáce, kde byl původně umístěn na bočním oltáři a následně při opravách kostela v roce 1900 přemístěn na hudební kruchtu. Obraz je zapůjčen z majetku Římskokatolické církve - arciděkanství Jičín.
Po stranách Škrétova obrazu jsou umístěny ještě manýristické sochy Sv. Máří Magdalény a Archanděla Rafaela s malým Tobiášem (Anděl Strážce) datované do let 1630 – 1632 a připisované Arnoštu Janu Heidelbergerovi (kolem 1590 – kolem 1660), či jeho okruhu. Původně snad byly určeny pro jeden ze dvou oltářů zámecké kaple a objednavatelem byl Albrecht z Valdštejna.
V čele sálu je umístěno monumentální plátno Jezdecký portrét Albrechta z Valdštejna (1720), jehož autorem je Jan Jiří Major (1691 – 1744). Major byl umělec pocházející ze Severní Itálie (Friuli) a trvale se usadil v Jičíně, kde se stal váženým měšťanem. Mistrovství dosáhl především v portrétní malbě, a ačkoliv je známo jen několik obrazů, je Majorovo umění srovnáváno s věhlasem Petra Brandla.
U pilířů mezi okny jsou umístěny dvě plastiky Apoštolů (1. polovina 18. století), které pocházejí také z kostela sv. Ignáce v Jičíně, a to až do roku 1900. Po přestavbě interiéru kostela v neogotickém stylu zřejmě putovaly do muzejních sbírek.
Nejobsáhlejším dílem je zastoupen významný malíř a freskař pozdního baroka Ignác Viktorín Raab (5. 9. 1715 – 21. 1. 1787), který pocházel z nedalekých Nechanic a v Jičíně se vyučil u malíře Jana Jiřího Majora. Cyklus obrazů s výjevy ze života jezuitských světců byl původně určen pro jičínskou jezuitskou kolej. Plátna zobrazují hlavní okruhy činnosti jezuitského řádu a jeho zakladatelů – pastorační, katechetickou a liturgickou práci, působení misionářské a také práci pedagogickou. Po zrušení koleje a rozprodání majetku v roce 1775 byly obrazy přemístěny do kostela Panny Marie de Salle na Novém Městě. Cyklus je dnes tvořen šesti rozměrnými obrazy, z nichž čtyři zůstaly v majetku církve a dva náleží do muzejních sbírek. Vzhled Jičína z 80. let 17. století nastiňuje plastický model Jičína ve vitríně pod oknem. Model vytvořil roku 1932 František Šalda (1890 - 1974).